Myslím si, že být mužem je asi jednodušší než být ženou. A to hlavně z toho důvodu, že muži nemusejí rodit děti. Myslím si, že tohle příroda zařídila trošku nespravedlivě. Vždyť kolik bolesti si musí žena protrpět, jen aby porodila muži dítě? Podle mého názoru je to opravdu velká bolest. Protože já mohu říct, protože jsem rodila čtyřicet šest hodin. A musím říct, že jsem málem u toho vypustila duši a skoro málem jsem zemřela.

Zatímco můj muž někde slavil, že se mu rodí dítě. Nechápu, jak mohl slavit někde čtyřicet šest hodin, protože on sám mi řekl, že se svými kamarády slavil rození svého dítěte. A já, zatímco jsem tam trpěla, tak on si užíval. No, kde je spravedlnost? Takže v tomhle případě to mají muži opravdu jednodušší. Zatímco jejich žena trpí, tak oni si slaví. Nicméně muži to nemají pouze lehké jenom v tomhle. Je to třeba taky v tom, že oni si chodí v klidu do práce, kde je neotravují a nehoní děti. Ne, že by děti otravovaly. Například mě vůbec ne. Jenomže taky mě stále nebaví poslouchat jenom dětské řeči, protože bych taky chtěla jít někdy do společnosti mezi lidi.

Třeba s kamarádkami jsem už velmi dlouho nebyla někde třeba na víně anebo na kávě. Protože manžel vždycky říká, že se musí zdržet v práci, že má hodně práce. Nevím proč, ale někdy mě to opravdu mrzí a taky hodně štve. Někdy si říkám, že se s ním rozvedu, protože takovýto život opravdu nemá cenu. Podle mého názoru si muži užívají jenom života, na povinnosti kašlou. Samozřejmě, že nehází všechny do jednoho pytle. Jenomže posledním i dva partneři byli takoví, že si raději užívali a na povinnosti kašlali. Holt muži se různí. A jak to máte doma vy? Máte povinnosti s muži doma rozdělené nebo to máte podobně jako já? Myslím si, že je na čase, abych si doma dupla a zkusím to doma pořádně změnit. Ne úplně, ale jenom trošku, aby si toho muž nevšiml.